Máte už svoji nástěnku snů?

Podle motivační literatury stačí jen pozitivní naladění a lidské touhy se plní samy od sebe.

Na začátku byl film s magickým názvem Tajemství, ve kterém Američanka Rhonda Byrne zúročila know-how více motivačních koučů a expertů na pozitivní myšlení. Po něm následovala jeho knižní verze, která se vyšplhala na první příčky bestsellerů po celém světě.

Její hlavní myšlenka by se dala shrnout asi takto: Budete-li dostatečně pozitivní, pak se vám splní vše, po čem toužíte. Stačí jen svým snům věřit a denně si připomínat, jak by to bylo úžasné, kdyby už byly splněny. Stačí si takový stav představit.

Nezáleží na tom, jestli toužíte po dokonalé postavě, hromadě peněz, nebo vášnivé lásce. Vše máte v universe plném hojnosti na dosah. Třeba jen vyslovit přání jako pohádkový hrdina Aladin a vesmír se zachová jako džin ze zázračné lampy. Řekne: Tvé přání je mi rozkazem a vyplní vše přesně tak, jak si to objednáte.

Tento jednoduchý návod odstartoval hromadnou snahu o zhmotňování snů na všech kontinentech. Lidé si začali dělat nástěnky přání, na které připínali obrázky vysněných domečků, aut, dokonalých těl a jiných toužebných objektů. A některým se skutečně i povedlo.

Byt z nástěnky
Andrej je mladý kadeřník, který si po vzoru Tajemství udělal doma nástěnku. Zavěsil na ni obrázek pěkného designového bytu, sexy ženy a luxusního kadeřnického salonu. Takovýmto způsobem si chtěl do života přitáhnout nové bydlení, partnerský vztah a lukrativní džob.

Netrvalo ani půl roku a všechna přání se mu splnila. Seznámil se s přitažlivou ženou, kamarád, který se odstěhoval do zahraničí, mu dal k dispozici svůj luxusní byt a kromě toho dostal nabídku česat celebrity v televizní show, na které vydělal slušný balík peněz. Že by Tajemství skutečně fungovalo?

„Netuším, vlastně jsem od nástěnky ani moc neočekával,“ tvrdí Andrej. „Ráno jsem se podíval na obrázky, které jsem na ni zavěsil, to bylo všechno. Během dne jsem vůbec na ně nemyslel. Jsem překvapen, že to funguje.“ Je možné, že se jeho touhy zhmotnily právě proto, že se na ně příliš nelipl?

Mnoha lidem, kteří se snažili mnohem více, se jejich sny nevyplnily. „Znám ženy, které velmi toužily po partnerovi, udělaly všechno tak, jak se píše v Tajemství, a přece neuspěly,“ tvrdí etikoterapeutka Beata Hlohovská.

Některé zašly ve snaze ztotožnit se se svou touhou tak daleko, že začaly spát v manželské posteli, přestože bydlely samy, do koupelny si pokládaly pánské holicí potřeby a do chladničky dali láhev piva. Zbytečně. Co dělali špatně?

Není touha jako touha
Podle Beaty Hlohovské je za každou nesplněnou touhou blok v podvědomí. „Například toužíme po partnerství, ale v podvědomí nás brzdí strach z mužů, který se v nás zakořenil v dětství, protože jsme měli despotického otce,“ vysvětluje etikoterapeutka a dodává, že takový typ strachu je někdy obtížné odhalit.

Může souviset s dávno zapomenutými vzpomínkami. Nepříjemný pocit, který se s nimi pojí, jsme dávno pohřbili kamsi hluboko. Myslíme si, že nás už nemůže ovládat, ale opak je pravda.

To byl i případ třicátnice Vlasty. Navenek měla všechno, výborně vypadala, dobře vydělávala, a přece si neuměla najít partnera. Svůj problém se rozhodla řešit psychoterapií, až když se na jednom večírku seznámila se šarmantním svobodným mužem, který byl ztělesněním jejích představ o ideálním muži.

Projevil o ni zájem, ale ona z nepochopitelných důvodů couvla. Na terapeutických sezeních vyšlo najevo, že v pubertě ji sexuálně obtěžoval starší bratr. Měla pocit, že tento zážitek už nemá moc nad jejím životem, ale mýlila se. V hloubce duše bratrovi stále neodpustila.

Kdy budeme šťastní?
Když vyděláme milion nebo shodíme přebytečných deset kilo? Očekávání tohoto typu nám mohou přinést namísto vysněného štěstí frustraci. A vůbec nejde o to, jestli se nám naše sny podaří, nebo nepodaří zhmotnit.

„Když si osvojíme životní postoj, podle kterého bude naše štěstí podmíněno nějakou nenaplněnou touhou, hrozí, že nebudeme šťastní nikdy, neboť přestaneme vnímat to dobré, co můžeme ocenit v přítomnosti,“ míní Beata Hlohovská.

Destruktivní mohou být i touhy manipulativního charakteru, chceme-li například, aby se podle našeho přání změnilo chování konkrétní osoby. „Takový záměr se nám nepodaří zhmotnit, aniž by po změně netoužila i druhá strana,“ tvrdí Beata Hlohovská.

Nedávno řešila případ padesátileté Irmy, bývalé baletky. Při jejím náročném povolání se jí podařilo vychovat jen jedno dítě, syna, pro kterého se trápí. Má totiž sklony k alkoholismu a nedokáže si vytvořit citový vztah se ženou.

Irma se denně modlí za jeho pozitivní přerod. Bez jakéhokoli úspěchu. Mladík si totiž nemyslí, že by měl na svém životě cokoli měnit a matčiny touhy jsou mu lhostejné.

Motivační pomůcky v duchu Tajemství etikoterapeutka doporučuje používat jen ve výjimečných případech, například pokud prožíváme náročné období, ze kterého se potřebujeme vymanit.

Dobrou službu nám mohou udělat, když nemáme dostatek energie k uskutečnění pozitivních změn a využijeme je jako podporu nějaké konstruktivní činnosti. Pasivní čekání na zázrak může naopak vést k uvíznutí v nereálných snech, které nemají nic společného se skutečným životem.

Právě ten by však měl být pro nás hlavním zdrojem radosti. „Pokud se někdo neumí těšit ze života dnes, nebude se těšit ani zítra a žádné zhmotňování snů mu v tom nepomůže,“ dodává Beata Hlohovská.