Maturanti, kam dál?

- Komerční sdělení -brilantní

Stojí vaše dítě před důležitým životním rozhodnutím? Vysoká škola jím rozhodně je. Je třeba se rozhodnout za ně, nebo to za každou cenu nechat na nich?

Začátek roku pro mnohé maturanty přináší povinnost vybrat si tu správnou vysokou školu nebo se zařadit do pracovního procesu. Platí zažité pravidlo, že když má dítě dobré známky, mělo by pokračovat po střední škole na univerzitě. Navíc v současnosti je vysoká škola téměř nezbytností.

„Studijní výsledky jsou důležité, ale rozhodně je třeba přihlížet i k tomu, zda má mladý člověk rozhled, zájem o život a společenské dění, zda dokáže samostatně sbírat informace, pracovat s literaturou, systematicky se zajímat o určitou odbornou oblast, jelikož má rozvinuté volové vlastnosti , schopnost překonávat potíže a vytrvalost,“ upozorňuje psycholožka Irena Trenčanská z Centra pedagogicko-psychologického poradenství a prevence.

Rozhodnutí je na dítěti
Rodiče při výběru budoucnosti svých dětí většinou hrají velmi výraznou roli, není to ovšem vždy správné. „Pokud má rozhodující vliv na výběr vysoké školy rodič, svědčí to o nezralosti mladého člověka a nevyváženosti vztahu rodič – dítě,“ říká Irena Trenčanská a zároveň dodává, že je třeba podnítit rozvoj identity mladého člověka a jeho vlastních kompetencí.

„Důležitá je hlavně celková podpora ambicí dítěte ze strany rodičů, pokud jsou přiměřené a pro rodinu ekonomicky reálné.“ Rodiče by při výběru školy měli mít pouze poradní hlas, vlastní zájem a schopnosti dítěte by měly být rozhodující.

Která škola
je nejžádanější?
Zaměstnavatelé mají největší zájem o absolventy přírodních věd. První šestku nejvyhledávanějších absolventů vysokých škol obsadily fakulty se zaměřením na informační technologie. Paradoxně se však nejvíce studentů hlásí na právo, které se do první dvacítky poptávky zaměstnavatelů ani nedostalo. Po informatice je zájem o zaměření stavebnictví, ekonomika, následují společenské vědy, technologie, strojírenství, filozofie, přírodní vědy, umění a sport.

Maturant by měl být v první řadě informován o škole, na kterou se rozhodl podat si přihlášku, měl by přesně vědět, co daná škola vyžaduje, a měl by objektivně zhodnotit své schopnosti.

V opačném případě hrozí riziko zbytečné idealizace, což v konečném důsledku může vést k frustraci mladého člověka. Psycholožka doporučuje zohlednit i další faktory, jako je například uplatnění ve společnosti, ekonomický přínos, celospolečenská potřeba dané profese, zdravotní rizika, respektive omezení.

Zanechat studium?
Společenská a ekonomická atraktivnost určité profese může mít na výběr povolání i negativní vliv. Mnoho budoucích vysokoškoláků touží co nejjednodušeji získat vzdělání, které jim později přinese bohatý zdroj příjmů a přitom to nemusí být chyba adolescentů, ale spíše dnešní společnosti, která má na ně vysoké nároky.

Někteří po ukončení střední školy nepokračují ve studiu na vysoké, protože nemají odvahu, případně se neumí rozhodnout co dál. Psycholožka Irena Trenčanská připomíná, že takový krok může často vést k definitivnímu ukončení vzdělávání a odborného růstu, zároveň však zdůrazňuje, že to nemusí být vždy nevhodné rozhodnutí:

„Přerušení studia může být i přínosem, když si potřebuje mladý člověk vyřešit nějaký osobní problém, získat reálný náhled na život nebo získat ekonomickou či emocionální nezávislost. Paušální však platí, že je výhodnější nevybočit ze studijních stereotypů a po maturitě pokračovat vysokoškolským studiem.“

Ať se dítě v konečném důsledku rozhodne jakkoli, důležité je, aby našlo pochopení v rodině. Zájem rodičů totiž dnes bohužel často absentuje, na své děti nemají čas a ty jsou odkázány na rady vrstevníků, které mohou být v mnoha případech stejně nezralé jako názory mladého maturanta, který trpí nedostatkem sebedůvěry a nemá potřebu ukázat světu své kvality.

- Reklama -zpravy
- Komerční sdělení -pr článek

Redakce doporučuje

Články autora