Neplýtvejte potravinami, zde je osm tipů, jak toho dosáhnout

Vyhozené jídlo znamená i plýtvání vodními zdroji, půdou, energiemi a penězi.

Více než miliarda tuny jídla ročně vyjde nazmar a to se týká celého řetězce výroby počínaje na polích a v našich domácnostech konče.

Ať se snažíme jakkoli, ať už je to lhostejností nebo zapomnětlivostí, v koších končí velké množství potravin zcela zbytečně.

Přestože v Evropě jsou běžné iniciativy, díky kterým se nespotřebované jídlo dostává například do veřejných chladniček, u nás takové snahy zatím brzdí legislativa. Potěšující je snad novela zákona o potravinách platná od začátku letošního roku. Obchodním řetězcům umožňuje darovat potraviny po datu minimální trvanlivosti charitativním organizacím.

Jak však zabránit plýtvání na individuální úrovni a zejména v rámci domácností? Zde je několik tipů.

1. Kupujte jen to, co potřebujete
   Ano, to se snáze řekne, než udělá. Vyzkoušejte však nakupovat podle přesného plánu. Vytvořte si vždy menu na celý týden a ať už chodíte do obchodu jednou týdně na velký nákup nebo každý druhý den kvůli jednotlivým potravinám, řiďte se jím. Pokud vám nevadí navštěvovat obchod častěji, dělejte vždy raději menší nákupy a vyhněte se impulzivnímu výběru. Před nákupem se také nezapomeňte ujistit, zda danou potravinu už náhodou nemáte doma.
2. Dejte šanci podivným tvarem
   Tím máme na mysli netypicky tvarované ovoce či zeleninu, které je jinak kvalitativní a chuťově naprosto v pořádku, stejně jako ostatní „dokonale“ tvarované kousky. Většina lidí se však podivným tvarům vyhýbá a když se neprodávají, nakonec v regálech shnijí a končí v koši.
3. Sledujte spotřebu
   A rozlišujte mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Potraviny v chladničce, které se blíží datu spotřeby, mějte v přední části, více na očích, abyste na ně nezapomněli a stihli je spotřebovat. Čerstvě zakoupené potraviny ukládejte do zadní části Totéž se týká nejen chladničky, ale také například poliček v komoře.
4. Skladujte správně
   Věděli jste, že například jahody vydrží déle, když se nedotýkají? A velké množství ovoce a zeleniny, jako například banány, citrusové plody či rajčata nepatří do chladničky? Udržujte své potraviny čerstvé co nejdéle i díky tomu, že je umístíte na správné místo. Vyhnete se tak jejich rychlému znehodnocení a vyhazovu.
5. Důvěřujte svým smyslům
   Pokud máte pocit, že je potravina k vyhození, ověřte si to pro jistotu pomocí vlastních smyslů. Ani po datu spotřeby totiž nemusí jít o zkažené jídlo. Spolehněte se na vlastní čich a chuť, při jogurtech, omáčkách či džusech jistě přijdete na to, jestli se ještě dají konzumovat.
6. Na talíř s mírou
   Nakládejte si jen tolik, kolik jste schopni sníst, abyste nemuseli vysypat nesnědené jídlo z talíře do koše. Raději si později doložte. Totéž doporučte i členům domácnosti či návštěvě. A s mírou přistupujte ik vaření a samotné přípravě jídel – nevařte pro čtyři, pokud víte, si děláte jen večeři ve dvou.
7. Darujte
   Pokud víte, že máte doma jídlo nazbyt a už ho nespotřebujete, darujte jej. Na principu solidarity se tak vyhnete tomu, aby vyšlo nazmar. Klidně se zeptejte přátel, známých nebo sousedů, jestli by nepotřebovali něco z toho, co máte nazbyt. Darovat jídlo můžete také náhodným lidem bez domova kdekoli na ulici. Vyhazovat nemusíte dokonce ani nepoužitelné části jako slupky, skořápky z vajec či nedojedené zbytky. Najděte ve vašem okolí člověka, který chová třeba slepice či prasata a to, co už vy nedokážete využít, nabídněte pro zvířata.
8. Kompostujte
   Udělejte z odpadu něco užitečného, přeměňte jej na kompost, tedy organického hnojivo. Kompostování je přírodní proces, jehož prostřednictvím dochází k rozkládání organického odpadu pomocí živých mikroorganismů. Nejjednodušší je kompostovat ve vlastní zahradě, vyrábět vlastní hnojivo je ovšem možné iv bytě. Existují k tomu například vermikompostéry, v jejichž rozkladu odpadu napomáhají žížaly. Pokud nemáte takovou možnost v bytě či domě, můžete vytvořit komunitní kompostování. Spojte se se sousedy či zahrádkáři v nějaké lokalitě a kompostujte společně.